The broadband challenge
Slabé pokrytí pevnými linkami a poměrně vysoká cena pro spotřebitele brzdí triumfální postup broadband služeb ve střední a východní Evropě (CEE). O něco více než čtvrtina všech domácností v tomto regionu má přístup k pevnému broadband připojení a pouze sedm procent k mobilnímu surfování. Tato nízká míra rozšíření pevných linek znamená, že lze v příštích letech očekávat poměrně vysoké tempo růstu v oblasti mobilního broadband přístupu. Avšak rychle rostoucí počet zákazníků a neustále se zvyšující poptávka po stále rychlejších připojeních se ukázala jako technický problém pro poskytovatele mobilních telefonních služeb. Druhý ročník "CEE Weather Report - Telecom" Roland Berger Strategy Consultants a UniCredit CAIB ukazuje, jak se lze s těmito výzvami poprat.
Přibližně 60% všech domácností v západní Evropě má širokopásmové připojení a 50% používá mobilní broadband připojení. To je mnohem více v porovnání s pouze 27,2% domácností ve střední a východní Evropě s pevným broadband připojením a pouhými 7%, které se připojují online přes mobilní broadband. V oblasti běžných telefonních sítí je potenciál růstu v tomto regionu omezen nedostatečnou infrastrukturou. Vysoké tempo růstu je dosažitelnější v oblasti mobilního broadband připojení a v městských oblastech.
Lídry v oblasti pevných broadband linek v CEE jsou Česká republika (42,6%), následovaná Maďarskem (39,1%) a Tureckem (37,4%). Na druhém konci spektra se nachází Ukrajina se 7,1%. Rumunsko vévodí mobilním trhu (13,8%) před Polskem (10,6%) a Maďarskem (7,4%). Prakticky žádná mobilní broadband připojení neexistují na Ukrajině (0,04%).
Broadband je ve střední a východní Evropě dražší
Kromě omezeného pevného pokrytí jsou hlavní překážkou k rozšíření broadband ve východní Evropě především vysoké ceny. Zatímco paušální DSL balík s pevnou linkou a rychlostí 6-8 Mbps stojí v západní Evropě v průměru 23,3 EUR zákazník ze střední a východní Evropy zaplatí za stejné služby 28,8 EUR. Jeden mobilní GB pod dlouhodobou smlouvou a s rychlostí připojení 3,6 Mbps vyjde ve střední a východní Evropě v průměru na 3,7 EUR zatímco v Rakousku jen 2,9 EUR. V kombinaci s kupní silou obyvatel tak broadband připojení stojí v zemích CEE přibližně čtyřikrát více než v západní Evropě. Nicméně autoři předpokládají, že pokrytí broadband připojením dosáhne 100% kolem roku 2012 jak v západní tak ve východní Evropě. Je tu však zásadní rozdíl mezi oběma regiony. Zatímco v západní Evropě, je mobilní broadband připojení považováno za doplněk k pevným připojením, ve střední a východní Evropě budou pevné linky částečně nahrazeny mobilními službami.
Čím dále rychlejší připojení je výzvou pro poskytovatele
Rostoucí poptávka po stále rychlejším připojení představuje pro poskytovatele telekomunikačních služeb nové výzvy. Za tímto trendem stojí především multimediální aplikace, videa a online hry. To představuje značné technické problémy zejména pro mobilní operátory. V následujících 2-3 letech vidí experti tři možnosti pro zrychlení: snížení velikosti buněk k pokrytí pomocí femtocells, upgrade z UMTS na LTE (Long Term Evolution, 3.9G) a přechod na WiMAX. Nižší náklady a menší technické nároky jsou hlavními argumenty, které hovoří ve prospěch modernizace oproti přechodu na nové technologie. WiMAX 802.16e je na druhou stranu považován za revoluční alternativu, a očekává se, že bude k dispozici do poloviny roku 2009. Ruský poskytovatel Comstar si klade za cíl zahájit zkušební provoz s WiMAX 802.16e ve druhém čtvrtletí roku 2009. Hromadné zavádění LTE však nelze ve střední a východní Evropě očekávat dříve než v roce 2011. Nicméně upgrade má mít dobrou šanci úspěšně nahradit UMTS. Někteří poskytovatelé, například Turkcell, odložili své plány na spuštění WiMAX a místo toho se rozhodli pro LTE.
CEE jako region budoucnosti
Přirozeně CEE zůstane i v nadcházejících letech nadále významným rostoucím trhem pro evropské poskytovatele telekomunikačních služeb. Rozvoj bude nadále soustředěn především v městských oblastech. Navíc očekáváme nárůst počtu pevných linek v region CEE - na rozdíl od západní Evropy. Například u pokrytí pevným broadband připojením v Rusku se předpokládá nárůst ze současných 14,6% na 34,3%, v Turecku z 37,4% na 53,8% a v Bulharsku z 16,6% na 31,5%. Nicméně celkem očekáváme růst trhu s pevným broadband připojením okolo 10% v západní i východní Evropě.
Přibližně 60% všech domácností v západní Evropě má širokopásmové připojení a 50% používá mobilní broadband připojení. To je mnohem více v porovnání s pouze 27,2% domácností ve střední a východní Evropě s pevným broadband připojením a pouhými 7%, které se připojují online přes mobilní broadband. V oblasti běžných telefonních sítí je potenciál růstu v tomto regionu omezen nedostatečnou infrastrukturou. Vysoké tempo růstu je dosažitelnější v oblasti mobilního broadband připojení a v městských oblastech.
Lídry v oblasti pevných broadband linek v CEE jsou Česká republika (42,6%), následovaná Maďarskem (39,1%) a Tureckem (37,4%). Na druhém konci spektra se nachází Ukrajina se 7,1%. Rumunsko vévodí mobilním trhu (13,8%) před Polskem (10,6%) a Maďarskem (7,4%). Prakticky žádná mobilní broadband připojení neexistují na Ukrajině (0,04%).
Broadband je ve střední a východní Evropě dražší
Kromě omezeného pevného pokrytí jsou hlavní překážkou k rozšíření broadband ve východní Evropě především vysoké ceny. Zatímco paušální DSL balík s pevnou linkou a rychlostí 6-8 Mbps stojí v západní Evropě v průměru 23,3 EUR zákazník ze střední a východní Evropy zaplatí za stejné služby 28,8 EUR. Jeden mobilní GB pod dlouhodobou smlouvou a s rychlostí připojení 3,6 Mbps vyjde ve střední a východní Evropě v průměru na 3,7 EUR zatímco v Rakousku jen 2,9 EUR. V kombinaci s kupní silou obyvatel tak broadband připojení stojí v zemích CEE přibližně čtyřikrát více než v západní Evropě. Nicméně autoři předpokládají, že pokrytí broadband připojením dosáhne 100% kolem roku 2012 jak v západní tak ve východní Evropě. Je tu však zásadní rozdíl mezi oběma regiony. Zatímco v západní Evropě, je mobilní broadband připojení považováno za doplněk k pevným připojením, ve střední a východní Evropě budou pevné linky částečně nahrazeny mobilními službami.
Čím dále rychlejší připojení je výzvou pro poskytovatele
Rostoucí poptávka po stále rychlejším připojení představuje pro poskytovatele telekomunikačních služeb nové výzvy. Za tímto trendem stojí především multimediální aplikace, videa a online hry. To představuje značné technické problémy zejména pro mobilní operátory. V následujících 2-3 letech vidí experti tři možnosti pro zrychlení: snížení velikosti buněk k pokrytí pomocí femtocells, upgrade z UMTS na LTE (Long Term Evolution, 3.9G) a přechod na WiMAX. Nižší náklady a menší technické nároky jsou hlavními argumenty, které hovoří ve prospěch modernizace oproti přechodu na nové technologie. WiMAX 802.16e je na druhou stranu považován za revoluční alternativu, a očekává se, že bude k dispozici do poloviny roku 2009. Ruský poskytovatel Comstar si klade za cíl zahájit zkušební provoz s WiMAX 802.16e ve druhém čtvrtletí roku 2009. Hromadné zavádění LTE však nelze ve střední a východní Evropě očekávat dříve než v roce 2011. Nicméně upgrade má mít dobrou šanci úspěšně nahradit UMTS. Někteří poskytovatelé, například Turkcell, odložili své plány na spuštění WiMAX a místo toho se rozhodli pro LTE.
CEE jako region budoucnosti
Přirozeně CEE zůstane i v nadcházejících letech nadále významným rostoucím trhem pro evropské poskytovatele telekomunikačních služeb. Rozvoj bude nadále soustředěn především v městských oblastech. Navíc očekáváme nárůst počtu pevných linek v region CEE - na rozdíl od západní Evropy. Například u pokrytí pevným broadband připojením v Rusku se předpokládá nárůst ze současných 14,6% na 34,3%, v Turecku z 37,4% na 53,8% a v Bulharsku z 16,6% na 31,5%. Nicméně celkem očekáváme růst trhu s pevným broadband připojením okolo 10% v západní i východní Evropě.
