Roland Berger hledá "hot spots" v regionu střední a východní Evropy
"Hot Spots in CEE – The Roland Berger CEE city ranking survey 2009"
Infrastruktura funguje, lidé jsou vysoce vzdělaní, inovativní, mají mezinárodní zkušenosti, vysokou kvalitu života a mohou si vybrat z široké nabídky kultury: to činí města atraktivními pro mezinárodní management a společnosti. Roland Berger Strategy Consultants ohodnotil hlavní města zemí střední a východní Evropy podle těchto kritérií a odhalil tak hot spots v regionu. Na čele žebříčku "CEE City Ranking" stojí Vídeň s celkem 89,9 body z celkového možného počtu 100 bodů, následována Prahou (70,8) a Budapeští (52,3). Lublaň (39,6), Moskva (34,0), Varšava (30,0) a Bratislava (23,4) tvoří střední část žebříčku, s Bukureští (13,7), Kyjevem (13,5) a Záhřebem (10,0) na jeho konci.
"Dvacet let po pádu Železné opony dohání hlavní města střední a východní Evropy masivně to, co zameškala. Touto studují se snažíme ukázat, jak moc atraktivní tyto města v mezinárodním kontextu ve skutečnosti jsou," vysvětluje Dr. Vladimir Preveden, autor studie a zároveň Managing Partner kanceláře Roland Berger v Záhřebu. Vídeň vyšla podle očekávání na první místo, ale ostatní města jí dostihují. "Města ve střední a východní Evropě už mají navrch ve dvou ze šesti aspektů. Ale menší hlavní města v tomto regionu se musí mezinárodně etablovat a vytříbit svůj profil," dodává konzultant.InfrastrukturaCo se týče infrastruktury je Vídeň s 82,1 body jasně v čele před Prahou (61,2) a Budapeští (45,7). To je založeno na počtu přímých letů ze sledovaného města, velikosti městského veřejného přepravního systému, počtu zařízení magnetické rezonance na osobu a počtu domácností s připojením k internetu. V počtu leteckých spojení vede Moskva – Domodedovo s 222 destinacemi, před Vídní – Schwechat a Prahou – Ruzyní. V městské hromadné dopravě je jedničkou Praha, následována Budapeští a Bratislavou. Vídeň má nejlepší zdravotnickou infrastrukturu, následována Bratislavou a Lublaní. Hlavní město Rakouska také vítězí v penetraci širokopásmového připojení: 61% vídeňských domácností mělo v roce 2008 fixní širokopásmové připojení, s Lublaní (51%) a Moskvou (50%) na druhém a třetím místě.
Vzdělání
Ve vzdělání je pořadí opět stejné: Vídeň (77,5), Praha (64,5) a Budapešť (62,2) měřeno podle počtu žáků/studentů na učitele; proporce populace s uzavřeným sekundárním a terciárním vzděláním a počet univerzit v zemi ze seznamu Top 500 univerzit na světě. Nejmenší velikost tříd byla zaznamenána ve Vídni, Kyjevě, Moskvě a Varšavě. Praha vede před Bratislavou a Vídní v počtu absolventů sekundárních škol (ISCED 3-4a). Bukurešť má se 31% více univerzitních absolventů (ISCED 4c-5b) než ve zbytku celého regionu, následována Moskvou a Budapeští, které mají po 30%. Praha, Varšava a Vídeň mají každá dvě z Top 500 univerzit ze seznamu QS World University Rankings - Budapešť, Lublaň a Moskva jednu.
Inovace
Lublaň vede v inovaci s počtem 71,4 bodů, následována Budapeští (69,1) a Prahou (53,4). Studie počítala počet nově založených společností, počet zaměstnanců v kreativních odvětvích, počet registrovaných národních patentů a výdaje měst na výzkum a vývoj. Budapešť zažívá skutečný boom v počtu nově zakládaných společností: v roce 2007 jich zde bylo založeno skoro 25 000, čímž se Budapešť dostala před Prahu a Bukurešť, s 18 novými podniky na 1 000 obyvatel v porovnání se 13 a 12. Hlavní město Maďarska má také největší proporci zaměstnanců pracujících v kreativním zaměstnání v oblastech jako např. architektura, média, design, hudba a výtvarné umění. V počtu národních patentů stojí Moskva v čele žebříčku, zatímco Lublaň vede ve výši investic do výzkumu a vývoje.
Internacionalismus
Na tomto poli jasně vítězí Vídeň s maximálním možným počtem 100 bodů, následována Prahou na druhém místě se 36,2 body a Lublaní a Bratislavou společně na třetím místě, se shodným počtem 23,8 bodů. Studie zkoumala počet mezinárodních sídel firem v daném hlavním městě, počet zahraničních studentů, počet cizinců per capita a počet manželství, kde jeden z partnerů je cizinec. Ve Vídni sídlí 41 hlavních mezinárodních skupin, přičemž většina z nich odsud řídí své aktivity ve střední a východní Evropě. 33 jich má sídlo v Moskvě, čímž jí posunují na druhé místo. Z hlediska celkové populace se tato situace však kompletně mění: Vídeň je stále na prvním místě, ale nyní již následována Lublaní a Varšavou. V počtu zahraničních studentů vede Vídeň s 22% před Prahou s 10% a Moskvou se 7%. Rakouské hlavní město má také mnohem více zahraničních residentů a národně-smíšených manželství než kterékoliv jiné město v regionu.
Životní standard
Z hlediska životního standardu opět vítězí Vídeň s 90,8 body, následována Prahou se 78,4 body a Lublaní se 63,6. Toto je založeno na UBS's Big Mac indexu, průměrným nájemným na byt, Mercer Safety indexu a proporci zelených ploch a rekreačních oblastí ve městě. Ve Vídni potřebuje zaměstnanec ke koupi Big Macu pracovat v průměru 16 minut, což Vídeň posouvá na první místo před Moskvu (25 minut) a Lublaň (35 minut). Z pohledu měsíčního nájemného vede Lublaň před Vídní a Prahou. Vídeň je nejbezpečnějším městem v regionu, následována Lublaní a Prahou. Nejzelenějším městem v regionu střední a východní Evropy je Kyjev, před Prahou a Vídní.
Kultura a turismus
Praha vítězí v kultuře: české hlavní město získalo 88,8 bodů, Vídeň na druhém místě 70,7 a Moskva na třetím 48,5. Studie se zabývala počtem koncertů mezinárodních rockových skupin, počtem divadel a muzeí ve městě a počtem turistů, které město navštíví. Na poli koncertů mezinárodních rockových skupin zvítězila Vídeň před Prahou, s Budapeští a Bratislavou na společném třetím místě. V počtu divadel vede Moskva s 93 divadly před Prahou a Vídní; v počtu muzeí porazila Budapešť Prahu a Vídeň. Z hlediska počtu rezervací hotelů cizinci per capita se umístila Praha na prvním místě, následována Vídní a Budapeští; z pohledu absolutních čísel je na třetím místě Moskva.
