Restructuring studie z mezinárodního prostředí
To nejhorší v globální ekonomice už pominulo. Firmy se z krize vzpamatovaly a většina z nich předpokládá, že se jim začne dařit během letošního druhého pololetí. Nadále však budou obezřetně investovat a hlavně šetřit na mzdách. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu, který letos na jaře provedla poradenská společnost Roland Berger Strategy Consultants. Její experti oslovili ředitele a další vrcholové manažery ze čtrnácti odvětví skoro po celém světě.
Česko, které bylo rovněž zahrnuto do anonymního průzkumu, se podle včerejšího vyjádření Constantina Kinského, vedoucího partnera firmy Roland Berger, pokročilo dál, povzbuzeno dynamikou německé ekonomiky a globálního exportu.
Tuzemští podnikatelé a manažeři jsou v porovnání s kolegy ze světa pesimističtější v pohledu na domácí ekonomiku. Očekávají letos většinou ještě propad. Náladu jim zlepšuje pouze výhledově nerostoucí inflace a nezvyšující se míra státní regulace.
"Zdejší ekonomika se potřebuje dále posouvat z pozice dodavatele levné a spolehlivé pracovní síly do pozice silného a dlouhodobého dodavatele zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou," komentuje Kinský.
"Oživení na trhu je patrné v Německu, u nás bude jednoznačně lépe až v roce 2011. Trh je po těch dvou letech trošku vyhladovělý, ale v podnicích pořád něco chybí, aby objednávka spadla na stůl. Očekávám letos i propouštění, nicméně už by nemělo být dramatické. Fabriky by si podřízly pod sebou větev, kdyby se rozloučily s klíčovými lidmi, kteří jsou nositeli know-how," míní prezident Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl.
Radikální řezy v nákladech
Krize přiměla firmy k restrukturalizaci. Té se jako prvořadému úkolu věnovaly čtyři pětiny vrcholových manažerů. Ještě více - přes 90 procent - to bylo ve střední a východní Evropě a také v Japonsku.
Bolestivé změny se dotkly především zaměstnanosti. Téměř tři čtvrtiny firem oznámilo, že během krize přestaly najímat nové lidi a nadále s tím ještě počítá 60 procent firem. To je také důvod, proč naprostá většina manažerů i nadále počítá se zvyšující se nezaměstnaností. Nejvíce (77 procent) ve střední a východní Evropě.
Všichni američtí manažeři uvedli, že během recese nezvyšovali mzdy a s jejich dalším "zmrazením" v USA počítá 80 procent firem. V západní Evropě vyhlásily mzdový "stopstav" dvě třetiny firem a s jeho zrušením letos nepočítá více než polovina.
Firmy ve střední a východní Evropě jsou ve mzdové politice ještě střídmější: mzdy během krize zmrazilo 81 procent a s tím, že tomu tak bude i nadále, počítá 77 procent.
Například česká stavební firma KB-BLOK systém snížila ve výrobním závodě stavy o třicet procent pracovníků. Letos sice neplánují propouštět, ale generální ředitel společnosti Martin Konečný upozorňuje, že bylo v tuzemsku započato jen málo staveb, takže krize teprve na stavaře řádně dolehne. "Ve srovnání s rokem 2008 očekáváme pokles o 30 až 40 procent, a to budeme mít ještě štěstí," míní Konečný.
Pro roky 2010 a 2011 vidí české firmy podle průzkumu nejpozitivnější situaci především v odvětvích, jako jsou energetika, finanční služby, farmaceutický průmysl a zdravotní péče. Za nejrizikovější faktory považují hlavně rostoucí nezaměstnanost, zvyšování daní, restriktivní úvěrování a snižování spotřeby.
Pokles prodeje hlavně v USA
Hluboká hospodářská recese se po celém světě projevila především poklesem prodeje. To za klíčový problém označili všichni vrcholoví manažeři z USA, kde s pokračováním tohoto trendu letos počítá třetina.
Prodejní ztráty byly mírnější v západní i střední a východní Evropě, kde se tak vyslovilo 56 procent, respektive 61 procent respondentů. S tím, že letošní odbytové vyhlídky hodnotí nepříznivě jen pětina západoevropských, ale dvě pětiny východoevropských manažerů.
Citelný propad prodeje postihl také tuzemské firmy. "Z předchozích konjunkturních průzkumů Českého statistického úřadu jasně vyplývá, že hlavním problémem zdejších firem během krize nebyl přístup k úvěrovým zdrojům, nýbrž nedostatek zakázek," říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
Obavy makroekonomů, že "zdevastované" veřejné finance budou mít neblahý dopad na firemní byznys, průzkum potvrzuje. Toho, že daňové zatížení firem bude stoupat, se celosvětově obává více než polovina manažerů. Nejvíce je jich v USA, kde si to myslí devět respondentů z deseti. V západní a východní Evropě je to něco přes polovinu.
Finanční likviditu během krize za "kritickou" označily dvě pětiny firem a pro další přibližně pětinu zůstává tento problém i nadále palčivý.
Ekonomiky se už odrazily
Převážná většina manažerů soudí, že světové hospodářství se odrazilo od pomyslného dna na přelomu loňského a letošního roku. Ale například ve střední a východní Evropě se to podle průzkumu stalo až v tomto čtvrtletí.
Našla se však a čtvrtina respondentů, kteří si myslí, že pozitivní obrat v jejich byznysu nastane až v závěru letošního roku. Největšími pesimisty jsou Japonci.
Většina ředitelů v USA předpokládá, že tamní hospodářství letos poroste v rozmezí 1,5 až 2,5 procenta s tím, že v příštím roce to bude "nejméně 2,5 procenta". Američtí šéfové tak jsou mnohem optimističtější než jejich západoevropští kolegové. Nemluvě o střední a východní Evropě, kde se dokonce 30 procent manažerů letos obává poklesu a dalších 27 procent vidí ekonomiku růst maximálně o půl procenta.
Příznačné je, že manažeři více věří ve finanční sílu svých firem. Více než polovina je přesvědčena, že se bude opírat hlavně o vlastní zdroje. Pokud jde o zdroje vnější, nejvíce spoléhají na tradiční finanční "kanál" - bankovní úvěry. Zhruba třetina manažerů současně uvažuje o navýšení kapitálu stávajícími akcionáři.
Z průzkumu vyplynuly celosvětově dvě hlavní zprávy: zpět k růstu, a utrácejme chytře. »Firmám především doporučujeme, aby změnily plánování rozpočtů na plánování podle možných scénářů, které mohou nastat. Aby udržely flexibilitu a mohly se adaptovat na nestabilní tržní podmínky. Hned poté je důležité, aby se zaměřily na zákazníka a prodejní strategii,« uvádí Constantin Kinský z pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants.
Manažeři by podle Kinského měli v nejbližších měsících spolu s klienty a dodavateli optimalizovat hodnotový řetězec ve prospěch zákazníka a celého průmyslu. Česko se potřebuje posouvat od pozice dodavatele levné a spolehlivé pracovní síly do pozice silného dodavatele zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou. »To vyžaduje investici do lidí a infrastruktury, což bude náročné v době úsporných opatření,« míní Kinský.
V číslech:
480 vrcholových manažerů z celého světa vyplnilo anonymní dotazníky týkající se jejich firmy během krize a prováděné restrukturalizace v průzkumu poradenské společnosti Roland Berger.
73 % Skoro tři čtvrtiny vrcholových manažerů je toho názoru, že to nejhorší už pominulo. Ale přitom dvě třetiny soudí, že nezaměstnanost dále poroste, což omezí soukromou spotřebu.
2 011 Rok definitivního obratu. Více než polovina manažerů (54 procent) uvedla, že jejich firma dosáhne předkrizové úrovně obratu až koncem příštího roku.
Firmy a krize - Klíčové závěry studie
Většina manažerů si myslí, že jejich firma je z nejhoršího venku a byznysu se začne během letošního druhého pololetí dařit.
Tři čtvrtiny firem přijaly rozsáhlá opatření k úsporám nákladů. Nyní se soustředí na podporu prodeje a celkového růstu společnosti.
Personální náklady loni klesly v průměru o devět procent. V USA uvedlo 91 procent respondentů, že je srazily o více než desetinu.
Dvě pětiny firem se během krize ocitly v kritické situaci s likviditou a zhruba pětina ji pociťuje nadále.
Největší prospěch z hospodářského zotavení letos bude mít jednoznačně Asie. To si myslí 71 procent dotázaných.
Čtyři zásadní poučení z krize:
Česko, které bylo rovněž zahrnuto do anonymního průzkumu, se podle včerejšího vyjádření Constantina Kinského, vedoucího partnera firmy Roland Berger, pokročilo dál, povzbuzeno dynamikou německé ekonomiky a globálního exportu.
Tuzemští podnikatelé a manažeři jsou v porovnání s kolegy ze světa pesimističtější v pohledu na domácí ekonomiku. Očekávají letos většinou ještě propad. Náladu jim zlepšuje pouze výhledově nerostoucí inflace a nezvyšující se míra státní regulace.
"Zdejší ekonomika se potřebuje dále posouvat z pozice dodavatele levné a spolehlivé pracovní síly do pozice silného a dlouhodobého dodavatele zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou," komentuje Kinský.
"Oživení na trhu je patrné v Německu, u nás bude jednoznačně lépe až v roce 2011. Trh je po těch dvou letech trošku vyhladovělý, ale v podnicích pořád něco chybí, aby objednávka spadla na stůl. Očekávám letos i propouštění, nicméně už by nemělo být dramatické. Fabriky by si podřízly pod sebou větev, kdyby se rozloučily s klíčovými lidmi, kteří jsou nositeli know-how," míní prezident Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl.
Radikální řezy v nákladech
Krize přiměla firmy k restrukturalizaci. Té se jako prvořadému úkolu věnovaly čtyři pětiny vrcholových manažerů. Ještě více - přes 90 procent - to bylo ve střední a východní Evropě a také v Japonsku.
Bolestivé změny se dotkly především zaměstnanosti. Téměř tři čtvrtiny firem oznámilo, že během krize přestaly najímat nové lidi a nadále s tím ještě počítá 60 procent firem. To je také důvod, proč naprostá většina manažerů i nadále počítá se zvyšující se nezaměstnaností. Nejvíce (77 procent) ve střední a východní Evropě.
Všichni američtí manažeři uvedli, že během recese nezvyšovali mzdy a s jejich dalším "zmrazením" v USA počítá 80 procent firem. V západní Evropě vyhlásily mzdový "stopstav" dvě třetiny firem a s jeho zrušením letos nepočítá více než polovina.
Firmy ve střední a východní Evropě jsou ve mzdové politice ještě střídmější: mzdy během krize zmrazilo 81 procent a s tím, že tomu tak bude i nadále, počítá 77 procent.
Například česká stavební firma KB-BLOK systém snížila ve výrobním závodě stavy o třicet procent pracovníků. Letos sice neplánují propouštět, ale generální ředitel společnosti Martin Konečný upozorňuje, že bylo v tuzemsku započato jen málo staveb, takže krize teprve na stavaře řádně dolehne. "Ve srovnání s rokem 2008 očekáváme pokles o 30 až 40 procent, a to budeme mít ještě štěstí," míní Konečný.
Pro roky 2010 a 2011 vidí české firmy podle průzkumu nejpozitivnější situaci především v odvětvích, jako jsou energetika, finanční služby, farmaceutický průmysl a zdravotní péče. Za nejrizikovější faktory považují hlavně rostoucí nezaměstnanost, zvyšování daní, restriktivní úvěrování a snižování spotřeby.
Pokles prodeje hlavně v USA
Hluboká hospodářská recese se po celém světě projevila především poklesem prodeje. To za klíčový problém označili všichni vrcholoví manažeři z USA, kde s pokračováním tohoto trendu letos počítá třetina.
Prodejní ztráty byly mírnější v západní i střední a východní Evropě, kde se tak vyslovilo 56 procent, respektive 61 procent respondentů. S tím, že letošní odbytové vyhlídky hodnotí nepříznivě jen pětina západoevropských, ale dvě pětiny východoevropských manažerů.
Citelný propad prodeje postihl také tuzemské firmy. "Z předchozích konjunkturních průzkumů Českého statistického úřadu jasně vyplývá, že hlavním problémem zdejších firem během krize nebyl přístup k úvěrovým zdrojům, nýbrž nedostatek zakázek," říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
Obavy makroekonomů, že "zdevastované" veřejné finance budou mít neblahý dopad na firemní byznys, průzkum potvrzuje. Toho, že daňové zatížení firem bude stoupat, se celosvětově obává více než polovina manažerů. Nejvíce je jich v USA, kde si to myslí devět respondentů z deseti. V západní a východní Evropě je to něco přes polovinu.
Finanční likviditu během krize za "kritickou" označily dvě pětiny firem a pro další přibližně pětinu zůstává tento problém i nadále palčivý.
Ekonomiky se už odrazily
Převážná většina manažerů soudí, že světové hospodářství se odrazilo od pomyslného dna na přelomu loňského a letošního roku. Ale například ve střední a východní Evropě se to podle průzkumu stalo až v tomto čtvrtletí.
Našla se však a čtvrtina respondentů, kteří si myslí, že pozitivní obrat v jejich byznysu nastane až v závěru letošního roku. Největšími pesimisty jsou Japonci.
Většina ředitelů v USA předpokládá, že tamní hospodářství letos poroste v rozmezí 1,5 až 2,5 procenta s tím, že v příštím roce to bude "nejméně 2,5 procenta". Američtí šéfové tak jsou mnohem optimističtější než jejich západoevropští kolegové. Nemluvě o střední a východní Evropě, kde se dokonce 30 procent manažerů letos obává poklesu a dalších 27 procent vidí ekonomiku růst maximálně o půl procenta.
Příznačné je, že manažeři více věří ve finanční sílu svých firem. Více než polovina je přesvědčena, že se bude opírat hlavně o vlastní zdroje. Pokud jde o zdroje vnější, nejvíce spoléhají na tradiční finanční "kanál" - bankovní úvěry. Zhruba třetina manažerů současně uvažuje o navýšení kapitálu stávajícími akcionáři.
Z průzkumu vyplynuly celosvětově dvě hlavní zprávy: zpět k růstu, a utrácejme chytře. »Firmám především doporučujeme, aby změnily plánování rozpočtů na plánování podle možných scénářů, které mohou nastat. Aby udržely flexibilitu a mohly se adaptovat na nestabilní tržní podmínky. Hned poté je důležité, aby se zaměřily na zákazníka a prodejní strategii,« uvádí Constantin Kinský z pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants.
Manažeři by podle Kinského měli v nejbližších měsících spolu s klienty a dodavateli optimalizovat hodnotový řetězec ve prospěch zákazníka a celého průmyslu. Česko se potřebuje posouvat od pozice dodavatele levné a spolehlivé pracovní síly do pozice silného dodavatele zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou. »To vyžaduje investici do lidí a infrastruktury, což bude náročné v době úsporných opatření,« míní Kinský.
V číslech:
480 vrcholových manažerů z celého světa vyplnilo anonymní dotazníky týkající se jejich firmy během krize a prováděné restrukturalizace v průzkumu poradenské společnosti Roland Berger.
73 % Skoro tři čtvrtiny vrcholových manažerů je toho názoru, že to nejhorší už pominulo. Ale přitom dvě třetiny soudí, že nezaměstnanost dále poroste, což omezí soukromou spotřebu.
2 011 Rok definitivního obratu. Více než polovina manažerů (54 procent) uvedla, že jejich firma dosáhne předkrizové úrovně obratu až koncem příštího roku.
Firmy a krize - Klíčové závěry studie
Většina manažerů si myslí, že jejich firma je z nejhoršího venku a byznysu se začne během letošního druhého pololetí dařit.
Tři čtvrtiny firem přijaly rozsáhlá opatření k úsporám nákladů. Nyní se soustředí na podporu prodeje a celkového růstu společnosti.
Personální náklady loni klesly v průměru o devět procent. V USA uvedlo 91 procent respondentů, že je srazily o více než desetinu.
Dvě pětiny firem se během krize ocitly v kritické situaci s likviditou a zhruba pětina ji pociťuje nadále.
Největší prospěch z hospodářského zotavení letos bude mít jednoznačně Asie. To si myslí 71 procent dotázaných.
Čtyři zásadní poučení z krize:
- vytvořit vyšší hotovostní rezervu, tedy mít "polštář" vůči možné příští krizi;
- průběžná optimalizace provozního kapitálu, tedy peněžní zásoby, kterou firma potřebuje k financování výroby;
- variabilní struktura nákladů, zejména personálních, nutnost pružněji reagovat na měnící se objem výroby;
- ještě během doznívající krize vytvořit předpoklady pro budoucí růst (aktivity na podporu prodeje, lépe využít slabých stránek konkurence).
