Jak na tom budou země střední a východní Evropy v roce 2020?
Střední a východní Evropa jako celek nadále poroste, avšak pomaleji než dosud. Celý region se potřebuje především přeorientovat na nová odvětví: ta dosud nejdůležitější (průmysl náročný na nerostné suroviny, chemický průmysl, automobilový průmysl) budou ztrácet na významu. Oproti tomu dojde v příštích deseti letech k prudkému rozvoji energetiky a IT. Díky své zeměpisné poloze působí region jako most mezi západní Evropou a Ruskem. Ve prospěch tohoto regionu hovoří mimo jiné i kulturní homogenita a vysoká vzdělanost obyvatelstva. Oproti tomu zůstanou byrokracie, korupce, a špatná infrastruktura slabinami i ve střednědobém horizontu. To jsou výsledky studie „Střední a východní Evropa v roce 2020 – trendy a perspektivy příští dekády“ společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Studie vychází z průzkumu mezi 320 manažery ze střední a východní Evropy.
"Střední a východní Evropa již nebude řízena tak jak to známe dnes, tedy jako jeden region," uvádí Constantin Kinský, Managing Partner pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants. Důvodem je rozdílný hospodářský vývoj jednotlivých zemí: zatímco středoevropské ekonomiky budou v roce 2020 taženy převážně inovacemi, země východní a jihovýchodní Evropy zůstanou “továrnami“, které budou nadále soutěžit se zeměmi BRIC. “Region bude čím dál různorodější. Proto už nyní společnosti začínají střední a východní Evropu dělit na jednotlivé sub-regiony,“ říká Kinský. Tři pětiny z dotázaných manažerů očekávají, že tento trend bude v nadcházející dekádě ještě sílit.
Růst tržeb, ale stagnace pracovních míst
Během hospodářské krize přišel tento region o svou roli motoru světového růstu. Respondenti neočekávají, že by se do této role opět vrátil. “Střední a východní Evropa se musí v dalších letech etablovat jako oblast růstu v rámci Evropy. Očekáváme míru růstu přibližně dvě procenta nad úrovní západní Evropy,“ tvrdí Kinský. Zatímco na růstu tržeb se respondenti shodují, co se týče nových pracovních míst jsou spíše zdrženliví. “V Rumunsku, Polsku a na Ukrajině jsou nová pracovní místa očekávána, naopak manažeři v Chorvatsku a České republice předpokládají stagnaci. Rakouští manažeři se dokonce obávají úbytku pracovních míst,“ vysvětluje Kinský.
Zeměpisná poloha a vzdělaní jsou momentálními výhodami
Jako velké plus vnímají dotázaní manažeři geografickou polohu a kulturní provázanost se západní Evropou. “Zajímavostí je, že manažeři ve všech středo- a východoevropských zemích vidí jako největší výhodu právě polohu své země. Faktem je, že tento region může působit jako most mezi západní Evropu a Ruskem, Tureckem a rychle rostoucími asijskými trhy,“ říká Kinský. Právě Rusko převezme v nadcházející dekádě důležitou roli, především v oblasti nerostných surovin.
Perspektivy české ekonomiky
Čeští manažeři jsou optimističtí ve výhledu na další vývoj ekonomické situace v zemi. Na stupnici od (zhoršení) -5 do +5 (zlepšení) hodnotili budoucí vývoj známkou 2. Není divu – dle studie Roland Berger se dostala Česká republika mezi rozvinuté ekonomiky.
Češi očekávají, že počet pracovních míst zůstane během příští dekády na stávající úrovni a tržby mírně porostou.
Konkurenceschopnost české ekonomiky v globálním žebříčku WEF (World Economic Forum) vzrostla od roku 2004 na 36. místo z původního 40. místa.
V následujících deseti letech dojde k příklonu od průmyslu k službám.
Hlavními 3 klíčovými tématy a faktory růstu dalších deseti let budou energetická efektivita, obnovitelnost zdrojů a IT řešení.
Pracovní síla bude klíčem k úspěchu
Vzdělávací systém považují místní manažeři za výhodu. Lidský kapitál se však v příštích deseti letech může stát limitujícím faktorem: “Populace se zmenšuje ve všech zemích střední a východní Evropy a odliv mozků do západní Evropy a Ameriky bude pokračovat. Tento stav však znepokojuje stále příliš málo manažerů a politiků,“ tvrdí Kinský.
Také zaměstnance čekají v blízké budoucnosti zásadní změny. Nepůjde již pouze o profesní kvalifikaci, ale čím dál více o tzv. soft skills, tedy např. znalost cizích jazyků, osobní rozvoj či zvládání komplexních úkolů. Angličtina je již dnes u většiny společností obchodním jazykem, na důležitosti získává i ruština. Němčina si udrží význam především v oblasti střední Evropy. Zvýšená poptávka bude v budoucnosti bude po zaměstnancích s podnikatelským myšlením a schopností řešit vzniklé komplikace.
Slabé instituce a špatná infrastruktura
Byrokracie, korupce a chybějící některá jak právní tak daňová pravidla zůstanou podle manažerů i nadále nevýhodou tohoto regionu. Ačkoli je již většina ekonomik součástí EU, instituce všech zemí nadále zaostávají. Špatná infrastruktura je značnou nevýhodou především pro východoevropské země.
Klíčové sektory, které mají budoucnost
Boom v oblasti služeb se očekává především ve vyspělejších ekonomikách regionu. Stagnovat či dokonce ztrácet na významu budou naopak odvětví náročná na nerostné suroviny, chemický průmysl a automobilový průmysl. “A to jsou právě v současnosti nejdůležitější odvětví v tomto regionu. To se musí v nadcházejících letech co nejrychleji změnit“, uzavírá Kinský.
Za motory růstu jsou považována odpovídající témata z oblasti energetiky (efektivita, obnovitelné zdroje) a z oblasti IT řešení. Nedostatek nerostných surovina a závislost na fosilních palivech budou v centru zájmu příštího desetiletí.
"Střední a východní Evropa již nebude řízena tak jak to známe dnes, tedy jako jeden region," uvádí Constantin Kinský, Managing Partner pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants. Důvodem je rozdílný hospodářský vývoj jednotlivých zemí: zatímco středoevropské ekonomiky budou v roce 2020 taženy převážně inovacemi, země východní a jihovýchodní Evropy zůstanou “továrnami“, které budou nadále soutěžit se zeměmi BRIC. “Region bude čím dál různorodější. Proto už nyní společnosti začínají střední a východní Evropu dělit na jednotlivé sub-regiony,“ říká Kinský. Tři pětiny z dotázaných manažerů očekávají, že tento trend bude v nadcházející dekádě ještě sílit.
Růst tržeb, ale stagnace pracovních míst
Během hospodářské krize přišel tento region o svou roli motoru světového růstu. Respondenti neočekávají, že by se do této role opět vrátil. “Střední a východní Evropa se musí v dalších letech etablovat jako oblast růstu v rámci Evropy. Očekáváme míru růstu přibližně dvě procenta nad úrovní západní Evropy,“ tvrdí Kinský. Zatímco na růstu tržeb se respondenti shodují, co se týče nových pracovních míst jsou spíše zdrženliví. “V Rumunsku, Polsku a na Ukrajině jsou nová pracovní místa očekávána, naopak manažeři v Chorvatsku a České republice předpokládají stagnaci. Rakouští manažeři se dokonce obávají úbytku pracovních míst,“ vysvětluje Kinský.
Zeměpisná poloha a vzdělaní jsou momentálními výhodami
Jako velké plus vnímají dotázaní manažeři geografickou polohu a kulturní provázanost se západní Evropou. “Zajímavostí je, že manažeři ve všech středo- a východoevropských zemích vidí jako největší výhodu právě polohu své země. Faktem je, že tento region může působit jako most mezi západní Evropu a Ruskem, Tureckem a rychle rostoucími asijskými trhy,“ říká Kinský. Právě Rusko převezme v nadcházející dekádě důležitou roli, především v oblasti nerostných surovin.
Perspektivy české ekonomiky
Čeští manažeři jsou optimističtí ve výhledu na další vývoj ekonomické situace v zemi. Na stupnici od (zhoršení) -5 do +5 (zlepšení) hodnotili budoucí vývoj známkou 2. Není divu – dle studie Roland Berger se dostala Česká republika mezi rozvinuté ekonomiky.
Češi očekávají, že počet pracovních míst zůstane během příští dekády na stávající úrovni a tržby mírně porostou.
Konkurenceschopnost české ekonomiky v globálním žebříčku WEF (World Economic Forum) vzrostla od roku 2004 na 36. místo z původního 40. místa.
V následujících deseti letech dojde k příklonu od průmyslu k službám.
Hlavními 3 klíčovými tématy a faktory růstu dalších deseti let budou energetická efektivita, obnovitelnost zdrojů a IT řešení.
Pracovní síla bude klíčem k úspěchu
Vzdělávací systém považují místní manažeři za výhodu. Lidský kapitál se však v příštích deseti letech může stát limitujícím faktorem: “Populace se zmenšuje ve všech zemích střední a východní Evropy a odliv mozků do západní Evropy a Ameriky bude pokračovat. Tento stav však znepokojuje stále příliš málo manažerů a politiků,“ tvrdí Kinský.
Také zaměstnance čekají v blízké budoucnosti zásadní změny. Nepůjde již pouze o profesní kvalifikaci, ale čím dál více o tzv. soft skills, tedy např. znalost cizích jazyků, osobní rozvoj či zvládání komplexních úkolů. Angličtina je již dnes u většiny společností obchodním jazykem, na důležitosti získává i ruština. Němčina si udrží význam především v oblasti střední Evropy. Zvýšená poptávka bude v budoucnosti bude po zaměstnancích s podnikatelským myšlením a schopností řešit vzniklé komplikace.
Slabé instituce a špatná infrastruktura
Byrokracie, korupce a chybějící některá jak právní tak daňová pravidla zůstanou podle manažerů i nadále nevýhodou tohoto regionu. Ačkoli je již většina ekonomik součástí EU, instituce všech zemí nadále zaostávají. Špatná infrastruktura je značnou nevýhodou především pro východoevropské země.
Klíčové sektory, které mají budoucnost
Boom v oblasti služeb se očekává především ve vyspělejších ekonomikách regionu. Stagnovat či dokonce ztrácet na významu budou naopak odvětví náročná na nerostné suroviny, chemický průmysl a automobilový průmysl. “A to jsou právě v současnosti nejdůležitější odvětví v tomto regionu. To se musí v nadcházejících letech co nejrychleji změnit“, uzavírá Kinský.
Za motory růstu jsou považována odpovídající témata z oblasti energetiky (efektivita, obnovitelné zdroje) a z oblasti IT řešení. Nedostatek nerostných surovina a závislost na fosilních palivech budou v centru zájmu příštího desetiletí.
More news
- up ↑
- Společnost Roland Berger identifikovala pět megatrendů, které budou určovat podobu automobilového průmyslu v roce 2025
- Roland Zsilinszky posílí vedení pražské pobočky Roland Berger
- Jak na tom budou země střední a východní Evropy v roce 2020?
- Restructuring studie z mezinárodního prostředí
- Spotřebitelské financování ve střední a východní Evropě: Ticho před bouří
- down ↓